Kdo tě programem provede?

Tady postupně odkrýváme, s kým se setkáš v rámci jednotlivých víkendových setkání.

Do Generace symbiocén zveme lidi, kteří mají zkušenosti z praxe a schopnosti a chuť pracovat na změnách současného systému – vstříc symbiocénu. Každým víkendovým setkáním tě tak provedeme společně s některými z následujících tváří:

Tadeáš Žďárský

Věří v sílu imaginace a atraktivní vize.

I proto se v českém prostředí snaží šířit vizi nerůstové ekonomiky, která by umožnila dobrý život všem v rámci planetárních mezí. Spoluinicioval vznik české nerůstové pracovní skupiny, vede Nerůstovou akademii a o nerůstu píše články, dělá workshopy i přednáší. Studoval udržitelný rozvoj na Univerzitě Palackého v Olomouci a později Environmentální studia na Masarykově univerzitě v Brně, nicméně hodně ho ovlivnily také studijní výjezdy na University of Oslo (Norsko) a Hampshire College (USA).

Většina současných společenských systémů, ve kterých se pohybujeme – školství, ekonomika, byznys – jsou neudržitelné a potřebují obrovskou transformaci. Vzhledem k tomu, že jsme vychováváni k poslušnosti, častokrát i my mladí, nefunkční status quo reprodukujeme. I proto ho už delší dobu zajímá, jak se posilovat v „efektivním narušitelství“, tedy jak získat odvahu, jít do strategického diskomfortu, říkat i to, co je nepříjemné a klást (si) těžké otázky.

Tadeáš Žďárský

Věří v sílu imaginace a atraktivní vize. I proto se v českém prostředí snaží šířit vizi nerůstové ekonomiky, která by umožnila dobrý život všem v rámci planetárních mezí. Spoluinicioval vznik české nerůstové pracovní skupiny, vede Nerůstovou akademii a o nerůstu píše články, dělá workshopy i přednáší. Studoval udržitelný rozvoj na Univerzitě Palackého v Olomouci a později Environmentální studia na Masarykově univerzitě v Brně, nicméně hodně ho ovlivnily také studijní výjezdy na University of Oslo (Norsko) a Hampshire College (USA).

Většina současných společenských systémů, ve kterých se pohybujeme – školství, ekonomika, byznys – jsou neudržitelné a potřebují obrovskou transformaci. Vzhledem k tomu, že jsme vychováváni k poslušnosti, častokrát i my mladí, nefunkční status quo reprodukujeme. I proto ho už delší dobu zajímá, jak se posilovat v „efektivním narušitelství“, tedy jak získat odvahu, jít do strategického diskomfortu, říkat i to, co je nepříjemné a klást (si) těžké otázky.

Tereza Kulhánková

Je přesvědčena, že velké změny začínají jednotliví lidé, v místě, kde žijí, společně.

Žije na Tišnovsku. Byla u zrodu první KPZky (komunitou podporovaného zemědělství) v okolí, založila neformální bioklub, z něhož vyrostl environmentální sociální podnik – bezobalová prodejna Tišnovská Spižírna. Pracuje v neziskové organizaci Hojnost a podílí se na životě místních komunitních škol ZŠ Zahrada a svobodné ZŠ Colibri.

Již dlouho ji zajímají společenské inovace, především ty, na kterých lidé spolupracují a tvoří je v souladu s přírodou. Inspirovala se vícerými od Pyrenejí po Ukrajinu a nyní ráda sdílí, jak konkrétní iniciativy za změny vznikají, co je udržuje pohromadě, a dlouhodobě „nad vodou“. Sama se angažuje v nastavování takových forem produkce a distribuce potravin, které svědčí krajině i lidem. Vzdělávala se v programu NadaceVia Grow (with) your local community, facilituje semináře Vytváření komunity podle S. Pecka.

Tereza Kulhánková

Žije na Tišnovsku. Byla u zrodu první KPZky (komunitou podporovaného zemědělství) v okolí, založila neformální bioklub, z něhož vyrostl environmentální sociální podnik – bezobalová prodejna Tišnovská Spižírna. Pracuje v neziskové organizaci Hojnost a podílí se na životě místních komunitních škol ZŠ Zahrada a svobodné ZŠ Colibri.

Již dlouho ji zajímají společenské inovace, především ty, na kterých lidé spolupracují a tvoří je v souladu s přírodou. Inspirovala se vícerými od Pyrenejí po Ukrajinu a nyní ráda sdílí, jak konkrétní iniciativy za změny vznikají, co je udržuje pohromadě, a dlouhodobě „nad vodou“. Sama se angažuje v nastavování takových forem produkce a distribuce potravin, které svědčí krajině i lidem. Vzdělávala se v programu NadaceVia Grow (with) your local community, facilituje semináře Vytváření komunity podle S. Pecka. Je přesvědčena, že velké změny začínají jednotliví lidé, v místě, kde žijí, společně.

Petra Frühbauerová

Jako vzdělavatelka a jako člověk zejména se zajímá o vztahy, které utváříme – jakým způsobem se v nich nakládá s mocí, jak se vzdělává a pracuje, jak se řeší konflikty.

Věří, že právě porozumění tomu nám může pomoci řešit problémy každodenní i celospolečenské. Její vášní je podporovat týmy, které se snaží fungovat bez šéfů – usilují o sebeřízení či různé formy horizontálního fungování. To abychom se ve společnosti učili být míň poslušní a místo toho být víc spolu jako lidi a přijímat svobodu a zodpovědnost dělat smysluplné věci. Působí tam, kde lze ponoukat lidi, aby nemysleli jen na sebe, ale na svět kolem (i ten vzdálený).

Petra Frühbauerová

Jako vzdělavatelka a jako člověk zejména se zajímá o vztahy, které utváříme – jakým způsobem se v nich nakládá s mocí, jak se vzdělává a pracuje, jak se řeší konflikty. Věří, že právě porozumění tomu nám může pomoci řešit problémy každodenní i celospolečenské. Její vášní je podporovat týmy, které se snaží fungovat bez šéfů – usilují o sebeřízení či různé formy horizontálního fungování. To abychom se ve společnosti učili být míň poslušní a místo toho být víc spolu jako lidi a přijímat svobodu a zodpovědnost dělat smysluplné věci. Působí tam, kde lze ponoukat lidi, aby nemysleli jen na sebe, ale na svět kolem (i ten vzdálený).

Adam Čajka

Zajímá ho, jak vytvářet svět, ve kterém záleží na potřebách všech.

Baví ho pracovat se školami, které se snaží vzdělávat lidi ke svobodě, vnitřní soběstačnosti a odmítnutí umělých autorit. Rád pracuje s firmami a neziskovkami, kterým nejde primárně o zvyšování zisku a produktivity, ale o pozitivní dopad na jejich okolí. Věnuje se nenásilné komunikaci, transformaci konfliktů a ekonomickým alternativám postaveným na nerůstu. 

Adam Čajka

Zajímá ho, jak vytvářet svět, ve kterém záleží na potřebách všech. Baví ho pracovat se školami, které se snaží vzdělávat lidi ke svobodě, vnitřní soběstačnosti a odmítnutí umělých autorit. Rád pracuje s fimami a neziskovkami, kterým nejde primárně o zvyšování zisku a produktivity, ale o pozitivní dopad na jejich okolí. Věnuje se nenásilné komunikaci, transformaci konfliktů a ekonomickým alternativám postaveným na nerůstu.  

Tomáš Blaha                   

Dostal se ve světě dost daleko na to, aby pochopil, že se změnou je třeba začít ve vlastní domovské komunitě.

Vyrostl v Tišnově v Brontosauřím dětském oddíle. Chvíle strávené na táboře pod stanem a na víkendových výpravách mu daly do života obrovskou zkušenost. Až časem zjistil, že to byla neformální pedagogika, která ho vybavila spoustou do života potřebných dovedností. Jakkoliv má rád i formální vzdělávání a zná jeho hodnotu, pořád se snaží více pracovat na poli neformálního vzdělávání. A to ať už při mezinárodních akcích mapujících mizející staré odrůdy ovocných stromů, při práci s dobrovolníky v klášterních sadech anebo při programech o historii krajiny pro školy.

V životě hledal místa, kam utéci před ekologickou katastrofou, ale pochopil, že nejlépe můžeme klimatické krizi čelit ve svých domovských komunitách. Tím, že budeme usilovat o změnu jejich chování.
Vystudoval environmentalistiku a sociální antropologii v Brně, pracoval jako lektor ekologické výchovy, dobrovolník, turistický průvodce a má za sebou i tříměsíční stáž na ekofarmě v Bretani, kde se učil dělat cidre. Nyní působí jako koordinátor dobrovolnických aktivit v klášteře Porta coeli, kde se zabývá především oživováním starých sadů. Má rád staré stromy, měkké letní podvečerní světlo a mošt.

Tomáš Blaha

Dostal se ve světě dost daleko na to, aby pochopil, že se změnou je třeba začít ve vlastní domovské komunitě. Vyrostl v Tišnově v Brontosauřím dětském oddíle. Chvíle strávené na táboře pod stanem a na víkendových výpravách mu daly do života obrovskou zkušenost. Až časem zjistil, že to byla neformální pedagogika, která ho vybavila spoustou do života potřebných dovedností. Jakkoliv má rád i formální vzdělávání a zná jeho hodnotu, pořád se snaží více pracovat na poli neformálního vzdělávání. A to ať už při mezinárodních akcích mapujících mizející staré odrůdy ovocných stromů, při práci s dobrovolníky v klášterních sadech anebo při programech o historii krajiny pro školy.

V životě hledal místa, kam utéci před ekologickou katastrofou, ale pochopil, že nejlépe můžeme klimatické krizi čelit ve svých domovských komunitách. Tím, že budeme usilovat o změnu jejich chování.
Vystudoval environmentalistiku a sociální antropologii v Brně, pracoval jako lektor ekologické výchovy, dobrovolník, turistický průvodce a má za sebou i tříměsíční stáž na ekofarmě v Bretani, kde se učil dělat cidre. Nyní působí jako koordinátor dobrovolnických aktivit v klášteře Porta coeli, kde se zabývá především oživováním starých sadů. Má rád staré stromy, měkké letní podvečerní světlo a mošt.

Džestr                  

Učí, protože se tím sám učí..cítí se podveden tím, jak probíhalo jeho vzdělávání – chce, aby probíhalo líp (nebo aspoň jinak) – ví, že může..

Založil sociální družstvo Tři ocásci, které provozuje restauraci a cukrárnu, dělá spoustu kulturních akcí, pořádá Podzemní univerzitu, hostí svobodnou knihovnu Ká..prostě bojuje za lepší svět.

Jezdí celoročně na kole, protože žije ve městě, které většinu uličního prostoru dává autům..cyklojízdou si ho kousek bere zpět.

Nejí maso, jde se najíst bez toho, že by někdo umřel..a je to jednoduchý a celkem účinný způsob, jak snižovat emise skleníkových plynů.

Hraje na basu v několika kapelách..a některý jsou docela divný, he..

Studoval agroeko na Zemědělce a enviro na FSS, a psal diplomku o změně klimatu…dávno před tím, než to bylo hot.

estr

Učí, protože se tím sám učí..cítí se podveden tím, jak probíhalo jeho vzdělávání – chce, aby probíhalo líp (nebo aspoň jinak) – ví, že může..

Založil sociální družstvo Tři ocásci, které provozuje restauraci a cukrárnu, dělá spoustu kulturních akcí, pořádá Podzemní univerzitu, hostí svobodnou knihovnu Ká..prostě bojuje za lepší svět.

Jezdí celoročně na kole, protože žije ve městě, které většinu uličního prostoru dává autům..cyklojízdou si ho kousek bere zpět.

Nejí maso, jde se najíst bez toho, že by někdo umřel..a je to jednoduchý a celkem účinný způsob, jak snižovat emise skleníkových plynů.

Hraje na basu v několika kapelách..a některý jsou docela divný, he..

Studoval agroeko na Zemědělce a enviro na FSS, a psal diplomku o změně klimatu…dávno před tím, než to bylo hot.

Petr Doubravský                  

Je přesvědčený, že každý den je dobrý den pro to, bojovat za klimatickou spravedlnost.

Ale udržitelnost občas také znamená slunit se s přáteli venku.

Pochází z Nového Strašecí. K mezinárodnímu studentskému boji za klima se přidal na střední škole a v průběhu studia spoluzaložil hnutí Fridays For Future v České republice, které organizovalo a organizuje studentské stávky za klima.

Podporuje systémové změny a kolektivní akci. Individuální věci podle něj neexistují. Věří, že máme naději a šanci zastavit fosilní průmysl a spravedlivě přejít na udržitelný způsob fungování. „Všichni ale nemůžeme být svatí a mít nulovou uhlíkovou stopu. Nechceme, aby každý začal chodil do předražených bioobchodů a nosil s sebou kovové brčko. Jde o změnu systému. Dokud bude jednodušší kupovat plasty a energie z fosilních zdrojů, je to k ničemu.“

Na fotkách se prý často tváří moc drsně, ale to proto, že v médiích ostře konfrontuje lidi, kteří dělají jako by změna klimatu neexistovala.

Současně studuje environmentální studia a ekonomii na Masarykově univerzitě v Brně a je jedním z mluvčích Nové dohody, programu sociálně-ekologické transformace pro Česko.

Petr Doubravský

Je přesvědčený, že každý den je dobrý den pro to, bojovat za klimatickou spravedlnost. Ale udržitelnost občas také znamená slunit se s přáteli venku.

Pochází z Nového Strašecí. K mezinárodnímu studentskému boji za klima se přidal na střední škole a v průběhu studia spoluzaložil hnutí Fridays For Future v České republice, které organizovalo a organizuje studentské stávky za klima.

Podporuje systémové změny a kolektivní akci. Individuální věci podle něj neexistují. Věří, že máme naději a šanci zastavit fosilní průmysl a spravedlivě přejít na udržitelný způsob fungování. „Všichni ale nemůžeme být svatí a mít nulovou uhlíkovou stopu. Nechceme, aby každý začal chodil do předražených bioobchodů a nosil s sebou kovové brčko. Jde o změnu systému. Dokud bude jednodušší kupovat plasty a energie z fosilních zdrojů, je to k ničemu.“

Na fotkách se prý často tváří moc drsně, ale to proto, že v médiích ostře konfrontuje lidi, kteří dělají jako by změna klimatu neexistovala.

Současně studuje environmentální studia a ekonomii na Masarykově univerzitě v Brně a je jedním z mluvčích Nové dohody, programu sociálně-ekologické transformace pro Česko.

Dan Vykoukal

V organizaci NaZemi pomáhá vytvářet sebeřídící a radikálně demokratické prostředí.

Na stejném místě se podílí na rozvoji kritické pedagogiky jako metodik. Lektoruje na Pedagogické fakultě MU předměty osobnostního a profesního rozvoje. Doma zahradničí. Druhým lidem pomáhá opravovat kola v Bike Kitchen Brno a po městě rozváží kávu i sám sebe.
 

Dan Vykoukal

V organizaci NaZemi pomáhá vytvářet sebeřídící a radikálně demokratické prostředí.

Na stejném místě se podílí na rozvoji kritické pedagogiky jako metodik. Lektoruje na Pedagogické fakultě MU předměty osobnostního a profesního rozvoje. Doma zahradničí. Druhým lidem pomáhá opravovat kola v Bike Kitchen Brno a po městě rozváží kávu i sám sebe.

Eva Malířo                 

Objevuje a prozkoumává cesty, jak překonávat osobní a systémové překážky, které nám brání učit se, spolupracovat a žít ve společenství s ostatními lidmi a tvory s vědomím naší vzájemné propojenosti a limitů planety ve vzájemné úctě a neomezené rozličnosti.

Působí převážně v NaZemi. Nejdéle se zde věnuje globálnímu vzdělávání a podpoře vyučujících v metodách i vnitřních posunech, které jim dávají oporu otevírat se studujícími aktuální témata, stavět na jejich zkušenosti a myšlenkách. Zásadně ji ovlivnila Vanessa Andreotti a její dekoloniální přístup. Aktuálně působí v projektu Futuropolis: škola emancipace, který s týmem vyučujících vyvíjí způsoby, jak na českých školách praktikovat kritickou pedagogiku. Hledá také způsoby, jak proměnit vztah vyučující-studující, posílit roli emocí a smyslů ve vzdělávání a poznávání světa.

Je trenérkou nenásilné komunikace ve spolku NVC Brno, podporuje jednotlivce i skupiny v nakládání s konflikty. O principy nenásilí a napojení na potřeby se opírá také při facilitaci skupin, včetně školních týmů. V mezinárodním společenství, které experimentuje a šíří práci Miki Kashtan, rozvíjí systémové aplikace nenásilných principů s důrazem na práci s privilegii a útlakem.

Věří, že vnější transformace systémů potřebuje jít ruku v ruce s vnitřním osvobozováním se od škodlivých vzorců, abychom mohli objevit nové možnosti života a neopakovali chyby minulosti.

Eva Malířová

Objevuje a prozkoumává cesty, jak překonávat osobní a systémové překážky, které nám brání učit se, spolupracovat a žít ve společenství s ostatními lidmi a tvory s vědomím naší vzájemné propojenosti a limitů planety ve vzájemné úctě a neomezené rozličnosti.

Působí převážně v NaZemi. Nejdéle se zde věnuje globálnímu vzdělávání a podpoře vyučujících v metodách i vnitřních posunech, které jim dávají oporu otevírat se studujícími aktuální témata, stavět na jejich zkušenosti a myšlenkách. Zásadně ji ovlivnila Vanessa Andreotti a její dekoloniální přístup. Aktuálně působí v projektu Futuropolis: škola emancipace, který s týmem vyučujících vyvíjí způsoby, jak na českých školách praktikovat kritickou pedagogiku. Hledá také způsoby, jak proměnit vztah vyučující-studující, posílit roli emocí a smyslů ve vzdělávání a poznávání světa.

Je trenérkou nenásilné komunikace ve spolku NVC Brno, podporuje jednotlivce i skupiny v nakládání s konflikty. O principy nenásilí a napojení na potřeby se opírá také při facilitaci skupin, včetně školních týmů. V mezinárodním společenství, které experimentuje a šíří práci Miki Kashtan, rozvíjí systémové aplikace nenásilných principů s důrazem na práci s privilegii a útlakem.

Věří, že vnější transformace systémů potřebuje jít ruku v ruce s vnitřním osvobozováním se od škodlivých vzorců, abychom mohli objevit nové možnosti života a neopakovali chyby minulosti.

Tereza Volmutová         

Ráda zkoumá, jak skrz hudbu, umění a zábavu předávat pro ni důležitá témata.


Narodila se v hnědouhelné pánvi a posledních dvanáct let žije v Brně. Tady vystudovala Ekonomicko-správní fakultu, aby si až po promoci uvědomila, že svět funguje jinak, než jí tam učili. Její život je poslední roky ve znamení pouštění se do věcí, které vůbec neumí (a učí se je za běhu). Působí v NaZemi, které jí umožňuje dělat vše od koordinátorky projektu přes lektorku až po spolupředsedkyni spolku. Většina věcí, co dělá, se točí okolo tématu práce, hlavně ve spojitosti s celkovou transformací krizemi zmítané společnosti.

Má blízko k hudbě, v dospívání hrála na klavír, desítky strun ale později vyměnila za čtyři. Hraje na ukulele a k tomu ráda zpívá, hlavně s a pro kamarády u táboráků. Taky hraje na baskytaru v celo-ženské alternativní metalové kapele, což jí připadá velmi emancipační. Baví jí učit se vařit z toho, co zrovna vyroste, co má zrovna doma, bez živočišných složek a hlavně pro kamarády. Po městě jezdí na kole, i když si občas rozbije kolena.

Tereza Volmutová

Ráda zkoumá, jak skrz hudbu, umění a zábavu předávat pro ni důležitá témata.

Narodila se v hnědouhelné pánvi a posledních dvanáct let žije v Brně. Tady vystudovala Ekonomicko-správní fakultu, aby si až po promoci uvědomila, že svět funguje jinak, než jí tam učili. Její život je poslední roky ve znamení pouštění se do věcí, které vůbec neumí (a učí se je za běhu). Působí v NaZemi, které jí umožňuje dělat vše od koordinátorky projektu přes lektorku až po spolupředsedkyni spolku. Většina věcí, co dělá, se točí okolo tématu práce, hlavně ve spojitosti s celkovou transformací krizemi zmítané společnosti.

Má blízko k hudbě, v dospívání hrála na klavír, desítky strun ale později vyměnila za čtyři. Hraje na ukulele a k tomu ráda zpívá, hlavně s a pro kamarády u táboráků. Taky hraje na baskytaru v celo-ženské alternativní metalové kapele, což jí připadá velmi emancipační. Baví jí učit se vařit z toho, co zrovna vyroste, co má zrovna doma, bez živočišných složek a hlavně pro kamarády. Po městě jezdí na kole, i když si občas rozbije kolena.

Katka Kováčová

Má vášen v organizovaní sa za lepší svet!

V súčasnosti pôsobí v organizácii NaZemi, kde je lektorkou globálneho vzdelávania a súčasťou nerůstového tímu, ktorého hlavným cieľom je šíriť povedomie o nerůste v českom prostredí. V posledných mesiacoch pracovala na prípravavách nerůstovej metodickej brožúry „Odvaha nerůst“ pre vzdelávateľov a vzdelávateľky. Svoj čas trávi okrem iného v klimatickom hnutí, konkrétne v kolektíve Limity Jsme My, ktoré sa pomocou občianskej neposlušnosti usiluje o ukončenie ťažby a spaľovania uhlia a všetkých ostatných fosílnych palív, dosiahnutie klimatickej spravodlivosti a spravodlivého prechodu na post-růstovú ekonomiku. Popri všetkom stále študuje environmentálne a európske štúdiá na Masarykovej univerzite, kde sa vo svojej bakalárskej práci venuje práve roli imaginácie v klimatickom hnutí. Jej veľkou vášňou je komunitné bývanie, radikálna pohoda a tvorenie trhlín, ako je napríklad Klimakemp, kde môžme spoločne vytvárať iný svet.

Katka Kováčová

Má vášen v organizovaní sa za lepší svet!

V súčasnosti pôsobí v organizácii NaZemi, kde je lektorkou globálneho vzdelávania a súčasťou nerůstového tímu, ktorého hlavným cieľom je šíriť povedomie o nerůste v českom prostredí. V posledných mesiacoch pracovala na prípravavách nerůstovej metodickej brožúry „Odvaha nerůst“ pre vzdelávateľov a vzdelávateľky. Svoj čas trávi okrem iného v klimatickom hnutí, konkrétne v kolektíve Limity Jsme My, ktoré sa pomocou občianskej neposlušnosti usiluje o ukončenie ťažby a spaľovania uhlia a všetkých ostatných fosílnych palív, dosiahnutie klimatickej spravodlivosti a spravodlivého prechodu na post-růstovú ekonomiku. Popri všetkom stále študuje environmentálne a európske štúdiá na Masarykovej univerzite, kde sa vo svojej bakalárskej práci venuje práve roli imaginácie v klimatickom hnutí. Jej veľkou vášňou je komunitné bývanie, radikálna pohoda a tvorenie trhlín, ako je napríklad Klimakemp, kde môžme spoločne vytvárať iný svet.

generace symbiocen

Generaci symbiocén tvoří lidé z NaZemi. Posláním NaZemi je usilovat o zajištění spokojeného, důstojného a udržitelného života všech na Zemi skrze podporu spravedlivého rozdělení zdrojů a moci, vzájemného porozuměnía rozvíjení představivosti rozličných způsobů nahlížení na svět.

Tento projekt je spolufinancován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.

Co se u nás děje?

Subscription Form (#4)

Kontaktuj nás

Co se u nás děje?

Subscription Form (#4)

Kontaktuj nás