Tady postupně odkrýváme, s kým se setkáš v rámci jednotlivých víkendových setkání.
Do Generace symbiocén zveme lidi, kteří mají zkušenosti z praxe a schopnosti a chuť pracovat na změnách současného systému – vstříc symbiocénu. Každým víkendovým setkáním tě tak provedeme společně s některými z následujících tváří:
Tadeáš Žďárský
Věří v sílu imaginace a atraktivní vize.
I proto se v českém prostředí snaží šířit vizi nerůstové ekonomiky, která by umožnila dobrý život všem v rámci planetárních mezí. Spoluinicioval vznik české nerůstové pracovní skupiny, vede Nerůstovou akademii a o nerůstu píše články, dělá workshopy i přednáší. Studoval udržitelný rozvoj na Univerzitě Palackého v Olomouci a později Environmentální studia na Masarykově univerzitě v Brně, nicméně hodně ho ovlivnily také studijní výjezdy na University of Oslo (Norsko) a Hampshire College (USA).
Většina současných společenských systémů, ve kterých se pohybujeme – školství, ekonomika, byznys – jsou neudržitelné a potřebují obrovskou transformaci. Vzhledem k tomu, že jsme vychováváni k poslušnosti, častokrát i my mladí, nefunkční status quo reprodukujeme. I proto ho už delší dobu zajímá, jak se posilovat v „efektivním narušitelství“, tedy jak získat odvahu, jít do strategického diskomfortu, říkat i to, co je nepříjemné, a klást (si) těžké otázky.
Tadeáš Žďárský
Věří v sílu imaginace a atraktivní vize.
I proto se v českém prostředí snaží šířit vizi nerůstové ekonomiky, která by umožnila dobrý život všem v rámci planetárních mezí. Spoluinicioval vznik české nerůstové pracovní skupiny, vede Nerůstovou akademii a o nerůstu píše články, dělá workshopy i přednáší. Studoval udržitelný rozvoj na Univerzitě Palackého v Olomouci a později Environmentální studia na Masarykově univerzitě v Brně, nicméně hodně ho ovlivnily také studijní výjezdy na University of Oslo (Norsko) a Hampshire College (USA).
Většina současných společenských systémů, ve kterých se pohybujeme – školství, ekonomika, byznys – jsou neudržitelné a potřebují obrovskou transformaci. Vzhledem k tomu, že jsme vychováváni k poslušnosti, častokrát i my mladí, nefunkční status quo reprodukujeme. I proto ho už delší dobu zajímá, jak se posilovat v „efektivním narušitelství“, tedy jak získat odvahu, jít do strategického diskomfortu, říkat i to, co je nepříjemné, a klást (si) těžké otázky.
Adam Čajka
Zajímá ho, jak vytvářet svět, ve kterém záleží na potřebách všech.
Baví ho pracovat se školami, které se snaží vzdělávat lidi ke svobodě, vnitřní soběstačnosti a odmítnutí umělých autorit. Rád pracuje s firmami a neziskovkami, kterým nejde primárně o zvyšování zisku a produktivity, ale o pozitivní dopad na jejich okolí. Věnuje se nenásilné komunikaci, transformaci konfliktů a ekonomickým alternativám postaveným na nerůstu.
Adam Čajka
Zajímá ho, jak vytvářet svět, ve kterém záleží na potřebách všech.
Baví ho pracovat se školami, které se snaží vzdělávat lidi ke svobodě, vnitřní soběstačnosti a odmítnutí umělých autorit. Rád pracuje s firmami a neziskovkami, kterým nejde primárně o zvyšování zisku a produktivity, ale o pozitivní dopad na jejich okolí. Věnuje se nenásilné komunikaci, transformaci konfliktů a ekonomickým alternativám postaveným na nerůstu.
Eva Malířová
Objevuje a prozkoumává cesty, jak překonávat osobní a systémové překážky, které nám brání učit se, spolupracovat a žít ve společenství s ostatními lidmi a tvory s vědomím naší propojenosti a limitů planety ve vzájemné úctě a neomezené rozličnosti.
Působí převážně v NaZemi. Nejdéle se zde věnuje globálnímu vzdělávání a podpoře vyučujících v metodách i vnitřních posunech, které jim dávají oporu otevírat se studujícími aktuální témata, stavět na jejich zkušenosti a myšlenkách. Zásadně ji ovlivnila Vanessa Andreotti a její dekoloniální přístup. Aktuálně působí v projektu Futuropolis: škola emancipace, který s týmem vyučujících vyvíjí způsoby, jak na českých školách praktikovat kritickou pedagogiku. Hledá také způsoby, jak proměnit vztah vyučující-studující, posílit roli emocí a smyslů ve vzdělávání a poznávání světa.
Je trenérkou nenásilné komunikace ve spolku NVC Brno, podporuje jednotlivce i skupiny v nakládání s konflikty. O principy nenásilí a napojení na potřeby se opírá také při facilitaci skupin, včetně školních týmů. V mezinárodním společenství, které experimentuje a šíří práci Miki Kashtan, rozvíjí systémové aplikace nenásilných principů s důrazem na práci s privilegii a útlakem.
Věří, že vnější transformace systémů potřebuje jít ruku v ruce s vnitřním osvobozováním se od škodlivých vzorců, abychom mohli objevit nové možnosti života a neopakovali chyby minulosti.
Eva Malířová
Objevuje a prozkoumává cesty, jak překonávat osobní a systémové překážky, které nám brání učit se, spolupracovat a žít ve společenství s ostatními lidmi a tvory s vědomím naší propojenosti a limitů planety ve vzájemné úctě a neomezené rozličnosti.
Působí převážně v NaZemi. Nejdéle se zde věnuje globálnímu vzdělávání a podpoře vyučujících v metodách i vnitřních posunech, které jim dávají oporu otevírat se studujícími aktuální témata, stavět na jejich zkušenosti a myšlenkách. Zásadně ji ovlivnila Vanessa Andreotti a její dekoloniální přístup. Aktuálně působí v projektu Futuropolis: škola emancipace, který s týmem vyučujících vyvíjí způsoby, jak na českých školách praktikovat kritickou pedagogiku. Hledá také způsoby, jak proměnit vztah vyučující–studující, posílit roli emocí a smyslů ve vzdělávání a poznávání světa.
Je trenérkou nenásilné komunikace ve spolku NVC Brno a podporuje jednotlivce i skupiny v nakládání s konflikty. O principy nenásilí a napojení na potřeby se opírá také při facilitaci skupin, včetně školních týmů. V mezinárodním společenství, které experimentuje a šíří práci Miki Kashtan, rozvíjí systémové aplikace nenásilných principů s důrazem na práci s privilegii a útlakem.
Věří, že vnější transformace systémů potřebuje jít ruku v ruce s vnitřním osvobozováním se od škodlivých vzorců, abychom mohli objevit nové možnosti života a neopakovali chyby minulosti.
Tereza Volmutová
Ráda zkoumá, jak skrze hudbu, umění a zábavu předávat pro ni důležitá témata.
Narodila se v hnědouhelné pánvi a posledních dvanáct let žije v Brně. Tady vystudovala Ekonomicko-správní fakultu, aby si až po promoci uvědomila, že svět funguje jinak, než ji tam učili. Její život je poslední roky ve znamení pouštění se do věcí, které vůbec neumí a učí se je za běhu. Působí v NaZemi, které jí umožňuje dělat vše od koordinátorky projektu přes lektorku až po spolupředsedkyni spolku. Většina věcí, které dělá, se točí okolo tématu práce, hlavně ve spojitosti s celkovou transformací krizemi zmítané společnosti.
Má blízko k hudbě, v dospívání hrála na klavír, desítky strun ale později vyměnila za čtyři. Hraje na ukulele a k tomu ráda zpívá, hlavně s a pro kamarády u táboráků. Taky hraje na baskytaru v ryze ženské alternativní metalové kapele, což jí připadá velmi emancipační. Baví ji učit se vařit z toho, co zrovna vyroste, co má zrovna doma, bez živočišných složek, a hlavně pro kamarády. Po městě jezdí na kole, i když si občas rozbije kolena.
Tereza Volmutová
Ráda zkoumá, jak skrz hudbu, umění a zábavu předávat pro ni důležitá témata.
Narodila se v hnědouhelné pánvi a posledních dvanáct let žije v Brně. Tady vystudovala Ekonomicko-správní fakultu, aby si až po promoci uvědomila, že svět funguje jinak, než ji tam učili. Její život je poslední roky ve znamení pouštění se do věcí, které vůbec neumí, a učí se je za běhu. Působí v NaZemi, které jí umožňuje dělat vše od koordinátorky projektu přes lektorku až po spolupředsedkyni spolku. Většina věcí, co dělá, se točí okolo tématu práce, hlavně ve spojitosti s celkovou transformací krizemi zmítané společnosti.
Má blízko k hudbě, v dospívání hrála na klavír, desítky strun ale později vyměnila za čtyři. Hraje na ukulele a k tomu ráda zpívá, hlavně s a pro kamarády u táboráků. Taky hraje na baskytaru v ryze ženské alternativní metalové kapele, což jí připadá velmi emancipační. Baví ji učit se vařit z toho, co zrovna vyroste, co má zrovna doma, bez živočišných složek, a hlavně pro kamarády. Po městě jezdí na kole, i když si občas rozbije kolena.
Katka Kováčová
Má vášen v organizovaní sa za lepší svet!
V súčasnosti pôsobí v organizácii NaZemi, kde je lektorkou globálneho vzdelávania a súčasťou nerůstového tímu, ktorého hlavným cieľom je šíriť povedomie o nerůste v českom prostredí. V posledných mesiacoch pracovala na prípravách nerůstovej metodickej brožúry „Odvaha nerůst“ pre vzdelávateľov a vzdelávateľky. Svoj čas trávi okrem iného v klimatickom hnutí, konkrétne v kolektíve Limity jsme my, ktoré sa pomocou občianskej neposlušnosti usiluje o ukončenie ťažby a spaľovania uhlia a všetkých ostatných fosílnych palív, dosiahnutie klimatickej spravodlivosti a spravodlivého prechodu na postrůstovú ekonomiku. Popri všetkom stále študuje environmentálne a európske štúdiá na Masarykovej univerzite, kde sa vo svojej bakalárskej práci venuje práve roli imaginácie v klimatickom hnutí. Jej veľkou vášňou je komunitné bývanie, radikálna pohoda a tvorenie trhlín, ako je napríklad Klimakemp, kde môžme spoločne vytvárať iný svet.
Katka Kováčová
Má vášen v organizovaní sa za lepší svet!
V súčasnosti pôsobí v organizácii NaZemi, kde je lektorkou globálneho vzdelávania a súčasťou nerůstového tímu, ktorého hlavným cieľom je šíriť povedomie o nerůste v českom prostredí. V posledných mesiacoch pracovala na prípravách nerůstovej metodickej brožúry „Odvaha nerůst“ pre vzdelávateľov a vzdelávateľky. Svoj čas trávi okrem iného v klimatickom hnutí, konkrétne v kolektíve Limity jsme my, ktoré sa pomocou občianskej neposlušnosti usiluje o ukončenie ťažby a spaľovania uhlia a všetkých ostatných fosílnych palív, dosiahnutie klimatickej spravodlivosti a spravodlivého prechodu na postrůstovú ekonomiku. Popri všetkom stále študuje environmentálne a európske štúdiá na Masarykovej univerzite, kde sa vo svojej bakalárskej práci venuje práve roli imaginácie v klimatickom hnutí. Jej veľkou vášňou je komunitné bývanie, radikálna pohoda a tvorenie trhlín, ako je napríklad Klimakemp, kde môžme spoločne vytvárať iný svet.
Džestr
Učí, protože se tím sám učí. Cítí se podveden tím, jak probíhalo jeho vzdělávání – chce, aby probíhalo líp (nebo aspoň jinak) – ví, že je to možné.
Založil sociální družstvo Tři ocásci, které provozuje restauraci a cukrárnu, pořádá spoustu kulturních akcí i Podzemní univerzitu a hostí svobodnou Knihovnu Ká. Zkrátka bojuje za lepší svět.
Jezdí celoročně na kole, protože žije ve městě, které většinu uličního prostoru dává autům… cyklojízdou si ho kousek bere zpět.
Nejí maso, jde se najíst bez toho, že by někdo umřel. A navíc je to jednoduchý a celkem účinný způsob, jak snižovat emise skleníkových plynů.
Hraje na basu v několika kapelách… a některý jsou docela divný, he…
Studoval agroeko na zemědělce a enviro na FSS a psal diplomku o změně klimatu… dávno před tím, než to bylo hot.
Džestr
Učí, protože se tím sám učí. Cítí se podveden tím, jak probíhalo jeho vzdělávání – chce, aby probíhalo líp (nebo aspoň jinak) – ví, že je to možné.
Založil sociální družstvo Tři ocásci, které provozuje restauraci a cukrárnu, pořádá spoustu kulturních akcí i Podzemní univerzitu a hostí svobodnou Knihovnu Ká. Zkrátka bojuje za lepší svět.
Jezdí celoročně na kole, protože žije ve městě, které většinu uličního prostoru dává autům… cyklojízdou si ho kousek bere zpět.
Nejí maso, jde se najíst bez toho, že by někdo umřel. A navíc je to jednoduchý a celkem účinný způsob, jak snižovat emise skleníkových plynů.
Hraje na basu v několika kapelách… a některý jsou docela divný, he…
Studoval agroeko na zemědělce a enviro na FSS a psal diplomku o změně klimatu… dávno před tím, než to bylo hot.
Generaci symbiocén tvoří lidé z NaZemi. Posláním NaZemi je usilovat o zajištění spokojeného, důstojného a udržitelného života všech na Zemi skrze podporu spravedlivého rozdělení zdrojů a moci, vzájemného porozumění a rozvíjení představivosti rozličných způsobů nahlížení na svět.
Od roku 2027 spouštíme nový formát Generace symbiocén, který skrze půlroční transformativní vzdělávací program povede účastnictvo k udržitelnému jednání. Program se uskuteční díky podpoře MŠMT. Spolufinancováno Evropskou unií. Navazujeme tím na zkušenost ze dvou proběhlých ročníků Generace symbiocén v letech 2022–2024, které spolufinancoval Státní fond životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.
V letech 2022–24 financováno z: