Myslím si, že změnu je potřeba dělat na různých úrovních – v sobě, ve společnosti, na planetě. Opravovat, co se nepovedlo, vytvářet nové udržitelné alternativy, kriticky myslet a rozvíjet představivost o tom, co je vůbec možné. Znovu a znovu mě ale dostává, když přijdu do školy a poslouchám, čím žijí studenti. Někdy si pak představuju, jaké by to bylo, vytvořit místo, kde by se lidé neučili jen hlavou. Kde by mohli někdy taky čekat, dýchat, občas truchlit či oslavovat. Nebo tvořit a okopávat. Mám pocit, že les nebo zahrada k tomu mají velký potenciál, a tak mě baví vymýšlet, jak v nich s ostatními trávit víc času, a zkoumat, co nás krajina učí sama o sobě. Jinak mám ráda kvašenou zeleninu, podzimní plavání a miluju ten pocit v horách, že vše, co potřebuju k životu, mám sbaleno na zádech.

Vystudovala jsem environmentalistiku, v NaZemi působím jako lektorka, facilitátorka, dobrovolnická koordinátorka a členka našeho potravinového bioklubu. Mám zkušenost s prací v sociálním družstvu, komunitních zahradách a v NESEHNUTÍ.